Loňská Perun kocovina doprovázená blitím,
zimnicí, horečkami a průjmem by mě asi měla od letošního startu odradit. Fakt by mě zajímalo zda to bylo z vyčerpání, či jen třeba
nějaký vir ze špatně umyté pivní sklenice, proto musím i letos ;-)
Startovka je
nadupaná trailovými esy, média vyjmenovávají
seznamy favoritů, můj letošní tip na bednu je Lichý, Brýdl, Zemaník.
Taktika je
jednoduchá a neměnná. První 2km (neboli
prvních 500m výškových, neboli první kopec) na pohodu a rozkoukání, pak to tam
pustit a doufat, že mě to sekne co nejpozději, nebo nejlépe vůbec.
Javorový poprvé
To, že první
část taktiky vychází, není nic nového, takže na Javorovém jsem odhadem kolem
patnáctky, dvacítky, dolů něco předbíhám. Dole v Gutech na nás čeká
„překvapení na jedničce“, které mi ráno táta Perun avizoval. Naštěstí to není brod, ale blátivá stojka jako prase
s lanovým „zábradlím“, něco jako Hrádek na Kunratické.
Lanolez na jedničce
Stoupák na
Javorový je v poho, v seběhu předbíhám ve stejném místě jako loni P.
Míla, který utrousí něco jako „loňský scénář“.
„Doufám, že né“ říkám si (loni mě Pepr při seběhu z Ostrého
sejmul). Lahůdku v podobě seběhu po šutrech koryta potoka miluji, teda
alespoň v této fázi výletu.
Černá na
Príslop přichází naštěstí v době, kdy to ještě tak nebolí, být to na konci,
je zde „úmrtnost“ veliká. Ty vole, že by
to oranžové triko 50m přede mnou byl Aleš Palko? Neměl být někde jinde? Nebo
jinak. Neměl jsem být jinde já? Nepustil jsem to tam moc?
černá na Príslop
Na Šindelnou
po překonání potoka a krátké chodecké vložce je konečně delší běhavý úsek. Za ní začíná něco přes kilák
totálního marasu (bahno, koleje od
traktoru, voda, stromy), vizitka těch, kteří při schvalování trasy
dělají největší vrásky pořadatelům běžeckých závodů.
dárek od LČR
Před
Kalužným se z mlhy vynořuje oranžové triko A.Palka. Postupně ho dobíhám a
v Tyře před stoupáním na Ostrý jsme spolu.
Na Ostrý
první půlka super, v druhé mě docvakává
a předbíhá oranžové triko. Oční kontakt, ale zůstává i po dobu dlouhého,
tělo i mysl devastujícího, monotónního
seběhu. Křečci, kteří se loni do mých stehen dali u Kozince asi letos obtěžují
někoho jiného, proto můžu do posledního stoupání naklusat spolu
s A.Palkem.
Začínají
nekonečné nicméně docela příjemné serpentýny. A ku-va o dvě níž vidím Stana …
ultrarafani se začínají dostávat do otáček. Serpentýny rázem už tak příjemné
nejsou, na sebevědomí nepřidává ani představa závěrečné lahůdky.
Přichází vrstevnice, krátký klid před bouří.
Náskok na Stana a další je opticky velký. A je tu závěrečná „černá svině“
oficiálně nazvaná Grand finále. Moták hlavy, před očima mžitky, za zády tři
nabušení řízci z mé kategorie. Nééé
brambory nechci. Pár set metrů před cílem kolem mě prochází nejprve Stano,
posléze Zbyňa Cypra, má reakce nula. V předklonu tu už asi hezky dlouho stojí
totálně vypnutý Libor Trtek. Běhám dlouho, ale takovou totálku jsem ještě
neviděl. Lezecký úsek končí, pak už jen krátký traverz pod malou sjezdovku a
pomalou chůzi do cíle.
Jsou z toho dvě poslední místa, poslední
v TOP 10 a poslední na bedně
v kategorii „ hoši za zenitem“ . Před startem bych toto umístění s nadšením bral, ještě 1 km před cílem nebral, no a vzhledem k vývoji v cílové
„rovince“ jsem s ním maximálně spokojen. První minuty po doběhu jsem na
kaši. Je to ale jen taková light verze v porovnání s Liborem T. překonávajícího
posledních 300m s oporou dvou nosičů.
Libor T. ve finiši
Vítěze - mistra ČR jsem
tipnul dobře. T. Lichý předvedl fantastický výkon, a přestože byla trať těžší
než loni, posunul o několik minut TR. Že to nebylo zadarmo je zřejmé jak
z jeho článku, tak z fotek
v cíli.
mistr ČR v cíli
Vítěz starších hochů Stano opět ukázal příkladný morál. Od seběhu v kamenitém
rygolu v první třetině trati běžel s tržnou ránou přes celou holeň.
Vypadá to dost hnusně, sneslo by to jehlu a nit. Tímto ale Horská služba
nedisponuje, tak alespoň mašličky.
ve společnosti local heroes
V ženách
předvedla skvělý výkon světová legenda
horského běhu Anička Pichrtová, dnes již Straková. Ač je
věkem veteránka, nevím momentálně o žádné mladé holčině, která by ji byla
schopná alespoň trochu konkurovat. Být Perun před pár lety tipnul bych Anku do
TOP 5 celkově.
Maky a kol.
nám opět připravili několik hodin skvělé zábavy. Z mého pohledu není co
vytknout, musím jen chválit. Nový lanový úsek skvělý, no a s odstupem času
nemám nic ani proti závěrečné „černé svini“ ;-)
Po závodě si na Javorovém a posléze
v naši Irské dávám zhruba stejný počet piv jako po loňském ročníku, abych
přesně nasimuloval Perun
kocovinu ;-) V dalších dnech jen stehna na kaši, žádné horečky, blití,
průjem z čehož plyne, že se buď na Javorovém naučili mýt pivní sklenice, nebo
že se na stará kolena stávám horským běžcem.
